Novela sama o sobě je velkým přínosem v tom, že při prokázaném týrání je
možno uplatnit sankce propadnutí vlastnictví ke zvířeti a zákaz
vlastnění zvířete až na 3 roky. Je ale otázkou, jak se to v praxi bude
aplikovat, protože o tom budou rozhodovat obecní úředníci ve správním
řízení a všichni víme, jak to vypadá. Budou tu navíc náklady na zvíře za
jeho ubytování a stravu, než se najde nový majitel, a do toho se obcím
dobrovolně nechce.
Další důležité pozměňovací návrhy neprošly, viz vyjádření poslankyně Klasnové pro tisk:
9. 5. 2012 sněmovna Klasnové neschválila pozměňovací návrhy zákona proti týrání zvířat. Bez rozpravy přistoupila sněmovna k hlasování o zákonu proti týrání
zvířat. Pozměňovací návrhy podala minulý týden také Kateřina Klasnová.
Ani jeden však nebyl přijat. "Zejména v případě neexistující definice
útulku mne to opravdu mrzí," podotkla předsedkyně poslanců VV.
Tři pozměňovací návrhy Kateřina Klasnová načetla při druhém čtení zákona
i po konzultaci s občanskými sdruženími, na prvním místě s SOS -
zvířata v nouzi, a také s Komorou veterinárních lékařů. "Za stěžejní
jsem považovala dva, a to definici útulku a doplnění Komory
veterinárních lékařů do poradního orgánu ministra. Když už musí další
poradní orgán vůbec existovat, pak účast KVL v něm považuji za naprosto
logickou. Co se útulků týká, dnešní nedefinovaný stav nahrává různým
podvodníčkům, kteří například dostávají charitativní dary, jako krmivo, -
a to pak rozprodávají dál, aniž by se příliš starali o samotná zvířata.
Přitom ale nejsou vedeni jako útulek, a tak je Státní veterinární
správa nemůže plně zkontrolovat," řekla Klasnová. Státní veterinární správa se totiž odvolává
na pravidla pro zájmové chovy, v nich může zkontrolovat maximálně
očkování zvířat. "V evropském právu přitom definice útulku existuje a
myslím, že by zvířatům a poctivým provozovatelům pomohla i u nás,"
doplnila Klasnová. Třetím návrhem, který nebyl přijat, pak hodlala
Klasnová aspoň vyprovokovat diskusi na téma práv a povinností obcí při
regulaci zvířat.
Milan Kaucký z SOS - Zvířata v nouzi byl po hlasování zklamán. Jak ale
řekl, účet politikům vystaví před volbami všichni, kdo se o zvířata opravdu chtějí
starat a bránit jejich týrání.
Klasnová také hlasovala pro povolení vstupu policie do soukromého obydlí
v případě podezření na týrání zvířat: "Nemyslím, že by postup policie
byl zneužíván kvůli týraným akvarijním rybičkám, jak někdy odpůrci i z
řad poslanců argumentují. Všichni ale známe případy, kdy v bytě bylo
nalezeno několik podvyživených psů, kdy se na soukromé zahradě
nekontrolovaně množily kočky, zvířata pak obtěžovala okolí, přičemž sama
velmi trpěla... Právě tomu musí mít policie právo zabránit."
V kuloárech byly i takové hlasy, že pokud by se prosadilo do §13b místo
slova "může" slovo "má", znamenalo by to pro obce povinnost
uplatňovat regulaci populace toulavých a opuštěných zvířat, přispívat
na kastrace, zvýhodňovat lidi, kteří o tato zvířata pečují, a další věci,
které zákon obsahuje. A prý by to pak vedlo k vysávání obecních
rozpočtů a hromadnému zneužívání.
Za prvé, opět poslanci prokazují že neumí ani správně česky, protože povinnost ukládá až slovo "musí".
Za druhé je to urážka všech, kteří na tato zvířata přispívají z
vlastních kapes a věnují ochraně zvířat bezplatně svůj čas. Každý
prostě především jiné posuzuje podle sebe.
V příštích volbách se musíme spojit a pokud možno tyhle strany už jen do PS pustit s minimální účastí.
***
Ve Fragmentech vyšel vysvětlující článek Milana Kauckého k pozměňovacím návrhům podaným Kateřinou Klasnovou http://www.fragmenty.cz/iy099789.html:
Novela Zákona na ochranu zvířat proti týrání –
proč se ministerstvo zemědělství brání připomínkám z praxe
V současné
době jde v poslanecké sněmovně v programu 38. schůze druhé čtení
novely zákona č.246/1992 Sb. Novela přináší řadu pozitivních změn pro
ochranu zvířat. Bohužel ministerstvo zemědělství (dále jen MZe) odmítlo
v připomínkovém řízení řadu návrhů změn, vycházejících ze znalosti
z praxe. I později kategoricky odmítalo jakékoli kompromisní návrhy.
Z odůvodnění MZe k zamítajícímu stanovisku ale jednoznačně vyplývá, že
jejich pracovníci, včetně ministra Bendla, nemají v řadě věcí naprosto
žádné povědomí o realitě skutečného života. Ministr Bendl odmítl
rezolutně i jakoukoli schůzku s Komorou veterinárních lékařů ČR (dále
jen KVL) a zástupci dobrovolných organizací na ochranu zvířat, kde by
bylo možné vysvětlení vzájemných stanovisek a doložení skutečné situace
v praxi.
První z požadovaných změn zákona je zařazení definice útulku pro opuštěná zvířata do § 3 ve znění bb) Útulkem je každé zařízení, které pečuje o zvířata a
nabízí je k fyzické či virtuální adopci, anebo hradí svůj provoz, nebo
jeho část, ze sponzorských darů.
(Pojem zařízení definuje písmeno v) tohoto paragrafu.)
Důvodem je, že nikde v zákonech není specifikováno, co se útulkem
přesně rozumí. Veterinární správa se na tuto skutečnost odvolává a
zařízení, které nemá provedenu jako útulek přímo kolaudaci stavebním
úřadem, zásadně považuje za zájmový chov. V takových zařízeních pak
kontroluje pouze očkování proti vzteklině s odůvodněním, že nic jiného
jim zákon neumožňuje. Toho zneužívají různé právní subjekty a o
zvířata se řádně nestarají, nevedou evidenci a zařízení jim často slouží
za zdroj obživy, kde doslova parazitují na darech určených pro
zvířata. Zvířata hromadí a odmítají dávat do fyzické adopce. Přitom se o
zvířata velmi často ani řádně nestarají. Proto pokládáme za nutné, aby
do pojmu, který bude v zákoně specifikován jako „Útulek“, patřila veškerá zařízení, která fakticky tuto činnost provozují, a aby v nich bylo možno provádět řádné kontroly.
Zároveň by se to mělo týkat i domácích „mikroazylů“, kde se také velice často jedná o nemalé počty zvířat, zvláště koček, umístěných
v bytových prostorech.
Argument ministerstva je, že neprovádění kontrol KVS (pozn.: Krajská veterinární správa) je věcí
metodického řízení SVS (pozn. Státní veterinární správa). Problém je, že vydávání útulků za zájmové chovy
je přímo oficiálním stanoviskem SVS. Dokladem je audiozáznam z jednání
na SVS pořízený se souhlasem SVS. Těžko tedy může SVS metodicky řídit
své podřízené, pokud je její stanovisko v jednoznačném rozporu
s argumenty MZe uvedenými v zamítavém stanovisku k definici útulku.
Uvedený návrh definice útulku právě přesně reaguje na argumenty
SVS, proč není možné kontrolovat zařízení, která nejsou přímo
zkolaudována jako útulek.
Navíc byl po našem jednání bez náhrady zrušen metodický návod SVS
pro provoz a kontrolu útulků, aby se ochranáři neměli na co odkazovat.
To jednoznačně dokládá nechuť SVS k této činnosti, na kterou nemá SVS
ani dost personálu a evidentně je jí na obtíž.
Druhou požadovanou změnou je změna v § 13b odst. (1) slova může za slovo má tak, aby znění bylo:
odst. ( 1)“ Obec má k regulaci populace toulavých a opuštěných zvířat provést: ... následuje výčet postupů pro udržení populace toulavých a opuštěných
zvířat žijících na společném území s lidmi v mezích, které zaručí
snížení zdravotních a dalších rizik na únosnou mez. Ale to pouze
v případě, že se tato činnost bude provádět systematicky a soustavně,
jak i v odůvodnění uvádí samo MZe.
Bohužel obce nejen že opatření provádějí pouze nahodile a ne
soustavně, ale spousta obcí neprovádí žádná opatření a navíc
sankcionuje občany, kteří tuto činnost provádějí ve svém volném čase a
na své náklady. Samozřejmě ta nesrovnalost se záměrem zákona vyplývá
pouze z neznalosti a nekompetence odpovědných úředníků, jejichž
kvalifikací je často pouze pracovní smlouva.
Právě proto je důležité mít v zákoně slovo "má", které vyjadřuje jednoznačně doporučení státu, jak správně postupovat.
Ze zamítavého odůvodnění MZe vyplývá, že nezná správně význam českých slov. Nechápe rozdíl mezi slovy "může", "má" a "musí". Slovo "má" dle MZe vyjadřuje příkaz a ne pouze doporučení. Nabízí se pak otázka gramotnosti a kompetence takovýchto státních činitelů.
MZe odmítlo i provedení vysvětlující metodiky k tomuto paragrafu
pro obce, kterou by pro MZe ochranáři provedli zdarma. Metodika by
přitom mohla být platnou oporou v jednání s neznalými místními úředníky
pro dobrovolníky, kteří se o své vůli, ve svém volném čase a na své
náklady snaží naplnit dikci zákona, kterou by měly provádět samy obce.
Posledním kompromisním požadavkem je úprava § 21 odst. (1), který
určuje složení ústřední komise na ochranu zvířat (dále jen ÚKOZ).
ÚKOZ je odborným poradním orgánem ministra ze zákona. Momentálně je
valná většina členů přímo finančně závislá na státní správě, tedy i na
samotném ministrovi. V této souvislosti je přímo zarážející skutečnost,
proč se tak vehementně ministr Bendl brání, aby členy ÚKOZ byli přímo
ze zákona jmenováni i odborníci z praxe, finančně nezávislí na státní
správě. Co jiného, než zákon a jeho dodržování je zárukou, že se
ministr neobklopí pouze svými přisluhovači, o jejichž finančním
ohodnocení rozhoduje on sám?
Právě proto byl podán pozměňovací návrh, který by za
neopominutelného člena ÚKOZ ze zákona ustanovil alespoň jednoho
zástupce Komory veterinárních lékařů ČR. Tento návrh podporuje nejen
KVL, ale i řada dobrovolných ochranářských organizací.
Dokladem zásadních důsledků malé účasti nezávislých odborníků z praxe
na doporučení dávaných ministrovi pro jeho rozhodování je i
nekompetentní zdůvodnění zamítavého stanoviska MZe, kde jako argumenty
jsou často uvedeny smyšlené důvody, které jsou na hony vzdálené
realitě v trénu. Přitom KVL je jediná profesní organizace, sdružující odborníky
zabývající se léčbou a péčí o zvířata v praxi, a navíc finančně
nezávislá na státních orgánech. Je tedy jedinou odborně fundovanou
nezávislou organizací, která je schopna zaručit demokratický princip
rozhodování ministra v otázce ochrany zvířat.
Z uvedeného důvodu se naskýtá úvaha, neměli-li být nejen zástupci
KVL neopominutelnými členy ÚKOZ, ale i se zároveň KVL spolupodílet
spolu s ministry MZe a MŽP na vlastním schvalování složení ÚKOZ, aby se
demokratickým způsobem vyloučil pouze jednostranný pohled státní správy
na otázku ochrany zvířat proti týrání.
Dle našeho názoru by státní správa, když již sama nehodlá nic
dělat, alespoň neměla překážet v práci dobrovolníkům a veterinárním
lékařům, kteří se snaží za státní správu a místní samosprávu sami na
své náklady plnit jejich povinnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat