23. 9. 2013

Hlasování pro náš mikroazyl

     Prosím, hlasujte pro náš projekt mikroazylu pro zvířata Občanského sdružení Beky.
http://www.projektsnu.cz/referencni-odkaz/23bccafd2ae977b9d4d6580acb4cf7be

     Hlasovat lze každý den. Dát hlas - to je jeden bod, pak sdílet na FB - to je druhý bod a pak ještě vytvořit a posdílet odkaz, na který když někdo klikne a tak se dostane do soutěže, přibude další bod.
(Náš web: www.osbeky.cz nebo www.pesnastope.cz).

     Děkujeme.

10. 9. 2013

Ben z útulku Žďár nad Sázavou

     NAŠEL DOMOV 10. 9. 2017 NA AKCI SEN ZVÍŘAT V PRAZE. V ZÁŘÍ 2018 ZEMŘEL V NOVÉM DOMOVĚ NA SELHÁNÍ LEDVIN.

     Dne 3. 9. 2013 jsem se vypravila pro křížence pudla prezentovaného na webu Městské policie Žďár nad Sázavou pod č. 467 - popis útulkuku:


rasa kříženec pudla
stáří 10 let
popis pes černé barvy
nalezen dne 20.6.2013 - veden pod č. 467
charakterisktika vyjádření útulku - klidný, apatický


(fotografie převzata z webu Městské policie)



     Samozřejmě jsem nejela neohlášena, ale přibližně týden předtím jsem se na něho snažila telefonicky informovat. Dozvěděla jsem se, že pes je hluchý a slepý a že se můžu někdy přijet podívat v odpoledních hodinách, neboť právě odpoledne je dobou, kdy zájemce může zařízení navštívit.

     Den před úterní cestou jsem opět volala s provozovatelkou s tím, že bych tedy v úterý odpoledne přijela. Dozvěděla jsem se s údivem, že odpoledne jezdit nemám, nýbrž v dopoledních hodinách a že mám ještě předem zavolat. Naštěstí jsem časově flexibilní, takže změna času pro mě konkrétně nebyl nepřekonatelným problémem – pro jiného člověka však být může. Před vyjetím z Brna jsem tedy dle domluvy znovu volala, že vyrážím, a paní mi sdělila, že strašně prší. Na můj dotaz, zda v dešti psy nevydává, reagovala, že ...ehm, no... vydává. A že mám tedy ještě znovu zavolat. Vyrazila jsem tedy s kamarádkou z Brna, která po shlédnutí mého „pudla“ projevila zájem o adopci štěněte č. 470 nebo pejska č. 463.

     Při příjezdu do Žďáru jsem v souladu s předešlou domluvou opět zavolala paní provozovatelku útulku, abych si upřesnila polohu útulku. Na stránkách Městské policie je uvedeno "ZOO - Onjopa, ulice Vysocká čp. 60". Paní mi sdělila, že to tedy ne, že je to hotel Grunt, že nemá čas mi vysvětlovat, kde to je, a položila telefon. Dotazem na kolemjdoucího policistu jsem během cca 10 sekund zjistila, že hotel Grunt je na Vysocké 62 a je to v podstatě stejný objekt i pro útulek.

     Na zazvonění u branky útulku vyšla nejdříve paní provozovatelka a nepříjemným způsobem se ujistila, že jsem to opravdu já, kdo i přes veškeré odrazovací techniky jednání dorazila pro pudla. Odešla pro něho. Mezitím se objevil pán, který se ptal stejně „příjemným“ způsobem, co chceme, a svou řečí vyvolával dojem, že stejně žádného psa nedostaneme.

     Po nějaké době provozovatelka útulku přivedla na jakési poněkud ošuntělé šňůrce (pravděpodobně výstavním vodítku) smrdícího zadredovaného proplešatělého zanedbaného psa bez obojku. I přesto, že pes měl být údajně starý, hluchý a slepý, evidentně viděl a slyšel a bez problémů se velmi mrštně pohyboval. Neuběhla ani minuta a paní se mě ptala, zda si psa beru. Poté, co jsem natáhla ruku k té šňůrce pochybných kvalit, se na mě utrhla, že mi vodítko nedá, ať si vezmu svoje. Sdělila jsem jí, že bych si ráda toho psa aspoň na chvilku povodila, než se rozhodnu. To mi dovolila. O povaze psa a jeho chování mi nepodala jedinou informaci kromě té, že na dotaz, jak se chová k ostatním psům, zmínila jeho dominantní projevy vůči nějakému spoluobyvateli kotce.

      Paní provozovatelku útulku, tedy osobu, která by především měla mít na srdci nalezení dobrého domova svým svěřencům, jsem ujistila, že si psa vezmu a že kamarádka, která neplánovaně přijela se mnou, projevila zájem o štěňátko. Okamžitě nám odmítla jakéhokoliv dalšího psa vydat s tím (cituji), že „je to divný“. Dva psy naráz nám prý určitě nevydá a odkud prý jsme. Řekla jsme že jedna z Brna a druhá od Brna, a jestli psa vydá, pokud si pro něho přijedeme zvlášť někdy příště. Odvětila, že v žádném případě. Jiný důvod než že „je to divný“ jsme se nedozvěděly.


     Po příjezdu dvou členů Městské policie, která pejsky vydává osvojitelům, paní tvrdila, že všichni ostatní psi v útulku jsou zamluveni. Tím tedy padla možnost adopce nikoliv jen vybraného psa kamarádkou, ale v podstatě jakéhokoliv dalšího psíka v celém útulku. Při vyplňování smlouvy mě navíc poinformovala, že mi domů „poslala zelený“ (myslela Policii ČR, pokud jsem to dobře pochopila), aby zkontrolovali ... čert ví co, nejspíš to, zda psa mám.

     Potvrzení na 200 Kč adopčního poplatku, které lapla z ruky kamarádce, když mi je tato podávala, jsem si musela vyžádat. Nebylo mi vydáno automaticky při převzetí peněz a paní ho nějakých 10 minut vypisovala kdesi v útrobách útulku, zatímco my jsme stále postávaly v dešti před brankou. Očkovací průkaz u psa, kterého jsem si brala 3. 9. 2013, má datum očkování 20. 9. 2013. Pejska, který podle fotky byl do útulku přijat koncem června v docela dobrém stavu, jsem převzala s naprosto katastrofálním stavem kůže. Paní prohlásila, že ho čímsi zapudrovala, což moje veterinářka v Brně označila jako za to nejhorší, co mohla zrovna v tomto případě udělat.

      Fyzický stav pejska v den převzetí:
1) připomínám prezentovaný stav – starý, hluchý a slepý pes,
2) skutečný stav po prohlídce veterinářem –
a) má tukový nádor na boku,
b) má útvar na tváři o velikosti cca 2 cm, který musí co nejdříve ven, buď je to nádor nebo absces z pokousání,
c) zuby jsou zanesené zubním kamenem a jsou v takovém stavu, že jich s největší pravděpodobností bude nutné část odstranit,
d) šelest na srdci (už u mě prodělal i záchvat srdeční slabosti a dostal na srdce léky),
e) začínající šedý zákal – pes je však dobře vidoucí,
f) pes je i slyšící, i když ne na větší vzdálenost,
g) srst převážně vylysalá po celých zádech, kůže šupinatá, se strupy (zcela ponechávám stranou dredy slepené minimálně z části exkrementy a tomu odpovídající zápach), a samozřejmě blechy,
h) známky pokousání max. měsíc starého – strupy (zčásti čerstvě odpadlé) a s tím pravděpodobně související natržené ucho,
i) věk cca 10 – 12 let (toto je JEDINÁ informace útulku odpovídající skutečnosti!).


     Celkový můj osobní dojem z útulku je naprosto shodný s tím, co koluje po internetu, a to, že útulek nemá zájem psy vydávat. Tomu nasvědčuje prvotní nenápadné odrazování od příjezdu, celkově odmítavý a nepříjemný postoj při prezentaci pejska a nepravdivé informace o jeho stavu. Kdo by chtěl starého, hluchého, slepého, možná i ke psům poněkud agresivního psa, že? Odpovídá tomu i přímé odmítnutí vydat psa bez uvedení důvodu či zastrašování Policií ČR, ale také to, že nikde na internetu není k dohledání prezentace psů v útulku kromě té, kterou si vede Městská policie Žďár, byť v útulku jsou údajně psi i z okolních obcí. V souvislosti s tím by mě zajímalo, jakým způsobem jsou pejsci v útulku financováni. Osobně se domnívám ze způsobu jednání paní provozovatelky čili z logiky věci, že to bude nejspíše denní sazbou za psa.

Stav srsti při převzetí - vylysalost, exkrementy po bleškách, zápach, stroupky

Pejsek v den převzetí

Stav zubů v den převzetí

     Pejska jsme okamžitě po dovezení otříhali a vykoupali. Při stříhání těla držel bez problémů, když jsme se však dostali k hlavě, začal být neklidný a při úpravě kolem tlamičky se snažil dokonce kousat. Bylo nám trošku divné, že ta reakce je až tak nepřiměřená. Později na veterině se ukázalo, že pejsek to dělal nejspíše z bolesti, protože stav zubů a ústní dutiny byl natolik špatný, že pejsek musel trpět opravdu velkými bolestmi. Tomu odpovídalo i to, že měl problémy s jídlem i přes to, že jsem mu granule rozmočila a nemusel tudíž kousat. Ostříháním a vykoupáním Beníka však k útlumu zápachu z něho se linoucího prakticky nedošlo, protože hlavním zdrojem mimořádně silného zápachu (v autě nebylo k vydržení ani při otevřených okýnkách) se ukázaly být právě "shnilé" zuby.

Beník po ostříhání a vykoupání - zápach ze srsti je pryč, zápach ze zubů samozřejmě zůstává

Takhle kouká "slepý" pes


Útvar na tváři, ze kterého samovolně vytékal hnis a čirá tekutina

    Tentýž den také absolvoval Beník první veterinární prohlídku s tím, že byly zjištěny výše uvedené skutečnosti a dohodnuta operace za 10 dní, aby se Ben do té doby trošku aklimatizoval a aby byl čas zjistit případné další zdravotní problémy, zkontrolovat stolici atd.

     Beník se tedy seznamoval se psími kamarády, postupně díky kvalitním granulím se mu trošku upravila stolice do standardu, jak je u mých psů zvykem, vyzvracel ještě živé červy, kterých byl zbaven stejně jako blešek. Dostal obleček, protože mu po nutném zkrácení srsti byla zima, pokud nebyl na Slunci, a přibral. Dlužno dodat, že jsem ho z útulku rozhodně nedostala nijak podvyživeného.

     Po jídle vždy pejsek podivně frkal. Pokašlával, jako kdyby mu zaskočilo, a frkal nosem, jakoby se snažil něco vyfrknout. Trvalo to vždy poměrně dlouhou dobu a bylo to dost intenzivní. Nebylo to u něho nic neobvyklého, jen se to po jídle zhoršovalo. Přes den to dělal také, ale vždy to mělo mírnější průběh. Měla jsem za to, že jak hltá, zaskočí mu, a mezitím jídlem má souvislost s pitím vody.

     Nemilé překvapení mě čekalo 10. 9., kdy Beník doma z ničeho nic upadl na zem, začal se třást, klepaly se mu přední tlapky a nemohl se postavit, jen malinko nadzvihovat hlavu. Trvalo to několik minut, během kterých jsem zavolala na veterinu s tím, co se děje a jak mu můžu pomoct. Po zhruba deseti minutách se Beník začal stavět na nohy a do pěti minut už zase bez problémů chodil. Jeli jsme okamžitě na veterinu, kde dostal Enap na srdce, po němž už se záchvat nikdy neopakoval. 

     Bylo jasné, že se při plánované operaci 13. 9. musí brát zřetel na stav jeho srdce. Operace měla v plánu:
-         vyčištění zubů, případně vytrhání několika z nich, což se jevilo už předem jako nezbytné,
-         odstranění útvaru na tváří, 
-         odstranění nádoru na levém boku, 
-         vyčištění análních žlázek, protože při vědomí to nešlo. Beník toho tam měl strašlivě moc a vůbec nechtěl držet, protože ho to asi dost bolelo,
-         vyčištění uší.

     Zhruba po půl hodině operace mě čekalo další nepříjemné překvapení - dostala jsem od veterinářky na výběr, zda má Beníka dál operovat nebo rovnou utratit, protože po očištění zubů se ukázalo, že jejich zanedbání vedlo k zánětu, který nebyl léčen a vedl k vytvoření díry mezi tlamkou a nosní dutinou. To byl také důvod, proč Beník po jídle i mimo něj frkal. Jídlo, pití i sliny mu totiž procházely z úst do nosu. Nutné vytrhání několika zubů kolem mohlo vést k dalšímu zvětšení této dírky (velké cca 3 mm) a hrozily velmi pravděpodobné komplikace, protože v důsledku dráždění jídlem se zánět mohl udržet a způsobit postupné další zvětšování otvoru, což by bylo pro psa velmi bolestivé a mohlo by to vést i k zadušení pejska. Každopádně velmi pravděpodobné byly další pooperační komplikace a následná nutná euthanasie Beníka. To, že narušené dásně kolem dalších zubů vlivem jejich znečištění a následnému zánětu kostí ustoupila a obnažila krčky, bylo v této chvíli zcela podružné. Rozhodla jsem se, že zkusím dát Beníkovi šanci. Beník měl nakonec štěstí a zuby při trhání otvor mezi tlamkou a čenichem nezvětšily.

     Další komplikací při operaci bylo to, že útvar na tvářičce byl již tak veliký, že mu dosahoval až k vnitřní straně ústní dutiny a byl již propojen s cévami, takže velmi silně krvácel při odstraňování.

     Operaci nakonec Beník zvládnul a když se probral po narkoze, viditelně okřál. Až neobvykle. Nepříjemný pooperační stav byl totiž pro něho mnohem příjemnější než to, jakými bolestmi zřejmě trpěl předtím, a Benovi se tedy viditelně ulevilo. K večeru už vesele běhal, radoval se, byl z něho najednou "jiný pes" se vším spokojený, radostný, zvědavý a mazlivý. Učil se chodit s kornoutem na hlavě, velmi dobře ho snášel.

Rána po nádoru na tváři

Rána po nádoru na boku

     Při následných kontrolách se ukázalo, že ATB zabrala a Beníkovi se otvor v tlamičce do vytahování stehů malinkato zatáhl. Mnohem méně frká, přestal být nepříjemný, když se mu sahá kolem tlamky, rány se mu zahojily a ani ta v tlamce zatím nevykazuje žádné znaky zánětu nebo poškození vlivem dráždění jídlem. Není samozřejmě ještě vyhráno, protože komplikace můžou přijít i později, ale zatím to vypadá opravdu dobře. Beníkovi však zůstal zlozvyk, kdy si pacičkou utírá dnes již neexistující útvar na tváři. Dříve si z něho tímto způsobem vyškraboval hnis a vodu a olizoval si je z tlapky. Nyní si bohužel okolí již zcela srostlé pooperační rány rozškrabává, takže se mu tam tvoří stroupky. I když to dělá stále méně, je to činnost, která mu tvářičku mechanicky poškozuje, a proto mu musím po většinu doby stále dávat kornout na hlavu. Ještě že s jeho nošením nemá Beník žádné problémy a tak dobře ho snáší.

Stav Beníka 3 týdny po operaci



     Krátká reportáž TV Vysočina ze 3. 10. 2013 o Beníkovi: http://www.youtube.com/watch?v=WiuoDejrFOY

     K reportáži asi nemusím nic dodávat. Kdo dobře četl řádky výše, udělá si obrázek sám. Co se týče očkováku, tak já mám datum 20. 9. čitelné dobře. A co se týče těch zalepených očí, o jejichž léčení v útulku hovoří paní Sojková, dovoluji si sem vložit výřez z výše uvedené fotografie Beníka od Městské policie, u níž předpokládám, že byla pořízena v den odchytu pejska (ale to je jen můj předpoklad, nemusí to být pravda).


A ještě celá fotografie, z níž byl výřez udělán.

     K ochotě vydávat pejsky bych uvedla dva skeny. Paní Sojková tvrdila v naší přítomnosti dvěma příslušníkům Městské policie, kteří mi předávali k pejskovi smlouvu, že všichni psi jsou zamluvení. Tedy včetně toho štěněte, které chtěla kamarádka. Je to konkrétně to první štěně na skenu nahoře. Sken je proveden - viz pravý dolní roh - dne 4. 9. 2013, tedy den po naší návštěvě v útulku. V té době to štěně bylo v útulku již 7 týdnů.


     A ejhle, to zamluvené štěně je tam dodnes! Jakpak to? To si ho během měsíce zájemce nevzal? Porovnám-li to s jinými útulky, kde se štěňata ani neohřejí... Nehledě na to, že těch "zamluvených" pejsků tam od té doby zůstává víc. A to víme jen o těch pejscích, kteří do útulku přišli ze Žďáru. O ostatních nevíme nic, protože ti nejsou nikde prezentováni. Útulek nemá web, není na FB, nevím o tom, že by inzeroval na bazarech tak, jako to činí jiné útulky. A když se objeví zájemce - já, moje kamárádka a jiní lidé, o kterých vím, některé dokonce už znám i osobně - tak je velká neochota psa vydat nebo dokonce pes vydán není, a to zcela bez zdůvodnění. Za další se mi nelíbilo to, že se mě nikdo nezeptal na to, jak chci toho psíka chovat - zda v bytě, na zahradě, s dětmi, s jinými psy atd.


Odpovědi na stížnost jedné aktivní paní, která podala podnět k řešení na úřady:
 
 

     Doporučuji přečíst i diskuzi pod tímto příspěvkem.

 ***

9. 9. 2013

Lumpík - září 2013

      Menší a hodný voříšek s hebkou srstí. Je očkovaný, odčervený, odblešený. Váží cca 10 kg a nedosahuje ani střední velikosti. Postupně jej však budu trošku vykrmovat, nyní je příliš hubený.

      Pochází z útulku, snáší se s jinými psy i fenkami velice dobře. Rád si hraje s balónkem, který si umí sám i pohazovat. K lidem je přátelský, spíše submisivní a mazlivý. Na člověka trošku skáče nebo do něho šťouchá čumáčkem, aby si vydobyl pozornost a byl pomazlen. Přitom rozdává psí pusinky a mile se tulí. Venku má vcelku dobré přivolání, na vodítku téměř netahá. Ven se vždy hrne nadšeně, venku noruje a aktivně zkoumá terén.

     Je vhodný do bytu i do domu, nyní už má 100 % hygienické návyky. Velmi se však snaží být čistotný. Má však sklony k tvorbě močových kamenů. Zánět jsme přeléčili ATB a nasadili jsme krmivo, které tvorbě kamenů brání. Zatím s dobrým úspěchem. Možná bude nutné tímto krmivem Lumpíka krmit stále, možná jen dočasně, to nyní není zřejmé.

     Momentální umístění pejska je u Brna. Adopce je možná proti podpisu adopční smlouvy a úhradě adopčního poplatku Občanskému sdružení Beky, informace na mailu: tyrana.zvirata@gmail.com.





VE ČTVRTEK 20. 3. 2014 NAŠEL LUMPÍK DOMOV. ODJEL DO PRAHY.

***

8. 9. 2013

Sára - září 2013

Sárinka zemřela 3. 4. 2018 v novém domově.

FENEČKA BYLA 9. ŘÍJNA 2013 ADOPTOVÁNA.
A má svůj webík: http://www.sara.own.cz/

      Malá a hodná mladá temperamentní fenka voříška s hrubší srstí a jemnou mordou. Je očkovaná, odčervená, odblešená. Váží cca 7 kg a nedosahuje ani střední velikosti.
      Pochází z útulku, snáší se s jinými psy i fenkami, ale má tendence se prosazovat a umí se ozvat, když se jí něco nelíbí. Je tedy potřeba ji občas trošku usměrnit, ale vzhledem ke svojí submisivitě vůči lidem okamžitě poslechne a nežádoucí činnosti okamžitě zanechá s tím, že si často i lehne na záda. K lidem je přátelská, spíše submisivní a trošku bázlivá, je mazlivá, ráda na člověka trošku skáče, aby si vydobyla pozornost. Venku nemá dobré přivolání, je lepší ji vodit na vodítku, do kterého se však trošku zamotává - není to však nic, co by vadilo ovladatelnosti na vodítku, protože nemá mnoho síly a navíc při rozmotávání trpělivě stojí. Na vodítku téměr netahá. Je moc ráda venku.

     Je vhodná do bytu i do domu, má nyní již 100 % hygienické návyky, zatím nic nezničila, jen trošku rozkousala jednu dečku.

     Momentální umístění pejska je u Brna. Adopce je možná proti podpisu adopční smlouvy a úhradě adopčního poplatku Občanskému sdružení Beky, informace na mailu: tyrana.zvirata@gmail.com.


 Hádej, kdo si víc zamotá pacičky!
***