Rasa francouzský buldoček je bohužel jednou z těch, které se dobře prodávají jak u nás, tak v zahraničí a to napomohlo tomu, že se této skutečnosti chytli tzv. množitelé psů. Množení u některých plemen má za následek produkování agresivních, nevyrovnaných jedinců, které majitel není schopen zvládnout a tito pejsci pak často končí v útulcích. U fr. buldočků, kteří jsou citově velmi fixováni na majitele, nehrozí agresivita, o to více hrozí bohužel nemoci (dost často psychického původu), genetické zatížení a podobné problémy. Množitelé se často zbavují vyrozených fenek tak, že je inzerují na webu s tím, že je darují. Důvody si většinou přizpůsobí svému svědomí a inteligenci. FRBUL už několik let tyto fenky registruje a snaží se jim najít nový domov u lidí, kteří budou vědět, do čeho jdou.
Nový majitel musí počítat s vysokými vstupními náklady (často většími, než je cena koupě štěněte od kvalitního chovatele). Musí počítat s tím, že fenka, která žila v kotci nemá základní hygienické návyky. Často jí chybí zuby které si zničí o mříže, za nimiž celý život žila. Většina těchto fenek má chronické záněty očí a uší. Některé mají demodex, prašivinu, alergii. Očkování není několik let prokazatelné!
Další obsah:
1. Množírna v Paskově
2. Reakce viceprezidenta ČAVLMZ, MVDr. Urbana
3. Odpověď z Komory veterinárních lékařů ČR
4. Vyjádření MUDr. Bendy, prezidenta Moravskoslezského bulldog-mops klubu
5. Reakce M. Řezníčka z Krajské veterinární správy v Ostravě
6. Komentář
7. Vyjádření SVS
8. Vyjádření Policice ČR
1. Množírna v Paskově
Emilie Paňáková, IČO 48403521, nar. 23. 4. 1949, bytem Rudé armády 363, 739 21 Paskov. V RES (Rejstříku ekonomických subjektů) je registrovaná jako Privat Fauna Servis, Ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách, bez zaměstnanců. V Živnostenském rejstříku má registrovanou volnou živnost Koupě zboží a zvířat za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Vše od roku 1993.
Paní, která to vše má na svědomí, množí tímto způsobem už 20 let! Buldočky, které se jí povedlo odebrat, našli nový domov prakticky během týdne, i když jejich vzhled je více než otřesný a pokud nevypadají na fotkách až tak hrozně, stačí si přečíst diagnózu Stelly po příjezdu do nové rodiny.
Prašivina, přerostlé a zdeformované drápy a zubožený stav francouzských buldočků. To vše byly důsledky jednoho z mnoha případů, kdy tentokráte takzvaná „množitelka“ z Paskova, držela přibližně 17 těchto psů v nevyhovujících podmínkách a množila je za účelem zisku.
Reportáž: Českatelevize.cz/regiony/Moravskoslezský kraj / 3.11.2011
http://www.ahaonline.cz/clanek/aha-zverinec/66310/tyranka-mucila-smecku-buldocku-meli-svrab-a-prujem.html
Láskyplný domov
Fenka 11 měsíců - musela být utracena
Igor 11 měsíců - musel být utracen
Našel sice domov v Německu, ale po měsíci mu selhaly játra, měl písek v ledvinách.
Fenka 11 měsíců - musela být utracena
Lili 2 roky - našla domov v Německu
Pipi po dvouměsíční léčbě
Eliška v novém domově
Byla z posledních tří psů na tom s demodexem nejhůře, ale zdaleka to nebylo to, co u Pippi.
Stella 4 roky (fotografie odebrána na žádost majitelky)
Stelliny diagnózy dle vyjádření nové majitelky:
- přeléčený demodex - stále nemá vůbec žádnou srst na břiše a na nohách, zadek a záda se začínají osrsťovat, ale jde to samozřejmě pomalu (stále probíhá léčba, takže nové stěry se budou dělat až po přeléčení)
- opakovaně neléčené záněty v uších způsobily možná částečnou, ale spíše úplnou a nenávratnou hluchotu (na velký hluk nereaguje)
- špatné stravovací a životní podmínky způsobily zdeformování noh, nikdy nestříhané drápky zdeformovaly packy
- podezření na potravinovou alergii
- zrohovatělý čumák, ukouslé ucho a pokousaná zadní noha, v důsledku pokousání se na kloubu vytvořil zánět a obrovský otok
- avitaminóza (dostala jednorázovou vit. injekci a dále užívá pangaminové tablety)
- léčíme plísně a kvasinky ATB
- zarostlá jizva po císařském řezu a zdeformované/vytahané struky
- vybité přední zuby a jizvy na hlavě a těle
2. Reakce viceprezidenta ČAVLMZ, MVDr. Urbana
Pohled na poslané fotografie a videa je více než tristní. Naštěstí se nevidí tak často. Mimo jiné i pro tyto situace byl do zákona na ochranu zvířat proti týrání použit termín "týrání chovem", který má samozřejmě i širší záběr. Obávám se, že v dnešní ekonomické situaci usilovat o veterinární péči " ze zákona" tedy placenou státem, je nerealistické.
To jsou ovšem teoretické a obecné úvahy, které neřeší ten který konkrétní případ. Vzhledem k tomu, že Česká asociace veterinárních lékařů malých zvířat je zájmovou organizací, jejímž posláním je další vzdělávání, nemáme žádné právní ani výkonné pravomoci, kterými bychom mohli jako organizace podobné situace řešit.
Mohu Vás tedy ubezpečit, že budu o Vámi referovaném případu a Vaší žádosti členy naší asociace informovat a na nejbližším zasedání prezidia ČAVLMZ k podobným situacím zaujmeme stanovisko.
Doporučuji také, abyste se obrátila na Komoru veterinárních lékařů ČR (http://www.vetkom.cz/, vetkom@vetkom.cz), která je stavovskou organizací, jejíž možnosti jsou v takovýchto případech širší.
S pozdravem
MVDr. Miloš Urban, viceprezident ČAVLMZ
3. Odpověď z Komory veterinárních lékařů ČR
Dobrý den,
pohled na fotografie, které jste umístili na Rajče.cz je opravdu vesměs nepěkný až odpudivý. KVL ČR je stavovská organizace soukromých veterinárních lékařů a rozhodně jí není osud zvířat lhostejný. Bohužel žádné zákonné pravomoci vůči takovým množitelům, jako je osoba ve Vašem dopise uvedená, KVL ČR nemá. Z Vašeho dopisu vyvozuji, že jste se již obrátili na příslušnou Krajskou veterinární správu, která je ze zákona povinna věc prošetřit a má kompetenci navrhnout dané obci sankci vůči takovým množitelům, včetně možnosti navrhnout odebrání týraných zvířat a takto byla zvířata skutečně odebrána.
Celou záležitost předestřu v orgánech komory a třeba se nám podaří nějakou obecnou strategii vymyslet. Ne, že bychom se snad nad podobnými případy nezamýšleli dřív, ale právě pro nulové kompetence soukromých veterinárních lékařů v zákonech, docházejí kolegové často k marnosti v takovýchto případech. Vaše činnost je pro zvířata velmi prospěšná, ale má i svou negativní stránku. Pokud různí množiči mohou spoléhat na to, že se o bezprizorní zvířata z jejich „také chovu“ někdo postará na náklady někoho jiného než jsou oni sami, jsou stimulováni, aby svou činnost spíš rozvíjeli než tlumili. Ale abych uvedl i nějaký konstruktivní nápad. Například jako velmi účinné preventivní opatření se mně jeví tlak na standardní a řádné chovatele francouzských buldočků, aby si vymiňovali smluvně, že nebude-li nový nabyvatel štěněte z jejich chovu dále reprodukovat psy s průkazem původu, dají je zavčas vykastrovat. Tento postup se uplatňuje u všech plemen zejména v USA a má velmi dobrý efekt. Množiči tak mají velmi omezený přístup ke zvířatům, neboť zvířata bez průkazu původu, která by mohla mít potomstvo, se téměř nevyskytují .
Zdraví
Ondřej Rychlík
4. Vyjádření MUDr. Bendy, prezidenta Moravskoslezského bulldog-mops klubu
Mudr. Benda president Moravskoslezského bulldog-mops klubu
Hovořil jsem dnes dlouho (přes hodinu) telefonicky s dr. Řezníčkem (KVS Ostrava, inspektorát FM), který nařídil odejmutí buldočků paní Paňákové a dále případ dozoruje. Přes jeho vstřícný lidský přístup to bylo poněkud složité, neboť jako představitel státní správy samozřejmě nesmí poskytovat informace třetím osobám. U paní Paňákové ani při odebrání psů ani později nenašli nová štěňata. Pokud obdrží nový podnět, samozřejmě se jím budou zabývat. Odpověď na otázku, zda je podle jeho soukromého názoru a při znalosti situace pravděpodobné, že by v takovém případě byli paní Paňácové odebráni další psi, zněla "Spíše ne". Osobně věřím jeho ujištění, že SVS nemá zájem být vláčena médii jako nečinná a je připravena dále konat, pokud ovšem k tomu bude mít nový, pádný zákonný důvod.
2) Hovořil jsem také s veterinární klinikou, která měla v péči odebrané psy a sice už v minulosti několikrát poskytla buldočkům paní Paňákové jednorázovou veterinární péči, ale nebyla jejich "dvorní" klinikou. Potvrdilo se, že jedna z odebraných fen byla při odebrání krátce po císařském řezu (početný vrh), tudíž by někde měla být zhruba 3měsíční štěňata. V současnosti není známo, kdo a zda poskytuje péči ostatním psům ponechaným u paní Paňákové.
To je zatím vše. Správní řízení na obci nebylo dosud ukončeno, uvidím, jestli se podaří získat nějakou informaci i odtud.
Nemá cenu rozčilovat se nad poměry ve státě. Nerado se to poslouchá, ale stát máme jen takový, jaký si ho uděláme. Nicméně zpět k buldočkům: postup a pravomoci jednotlivých orgánů v případě podezření na týrání zvířat, včetně týrání chovem, uvádí na svých stránkách SVS: http://www.svscr.cz/index.php?basket=-5099415&sid=6vnb1688eklo8606d4dg9kokk6&art=1287. Podle toho mi připadá, že optimální by bylo podat (opakovaný) písemný podnět na KVS, tedy orgán dozoru, který je navíc oprávněn vstupovat "do objektu chovatelů, v nichž jsou (zvířata) chována" a také navrhovat obecním úřadům "nařídit umístění týraného zvířete do náhradní péče" a "nařídit chovateli pozastavení činnosti". Pokud je obec limitována počtem míst v útulku, což asi bude, bylo by vynikající mít někde v okolí možnost jiného zařízení, ale licencovaného. Nu, a pak by musel nastat postup jako poprvé: dotlačit majitelku k darování. Pro podání podnětu by asi bylo třeba znát jméno, příjmení a přesnou adresu množitelky. Pane Synku, kdy tam neteř byla a jak ta štěňata viděla?Hezký podvečer všem!
Dobrý další den! Dnes jsem hovořil s ing. Bilouseaucovou z odboru životního prostředí, odd. ochrany zemědělského půdního fondu, ovzduší a odpadů, které má na starost i tyto případy. Tento odbor se angažoval v začátku akce, kdy na návrh KVS nařídil odběr psů a asistoval při něm. Zde je tedy už řízení ukončeno. Souběžně probíhalo, opět na návrh KVS, přestupkové řízení. Hovořil jsem s Mgr. Velkou z odboru vnitřních věcí, přestupkové odd. I zde už bylo přestupkové řízení ukončeno a rozhodnutí snad už i nabylo právní moci. Paní magistra si nebyla úplně jista, zda by vůbec mohli uložit paní Paňácové zákaz činnosti, určitě by to ale asi neučinili v případě prvního přestupku. Náklady útulku tento odbor neřeší. V řízení se přihlíží k součinnosti přestupce a jeho snaze napravit protiprávní stav, kdyby tedy např. paní Paňácová vydala (v případném dalším řízení) psy dobrovolně, mohla by být postižena mírněji. Z uvedeného pro mne vyplývá, že případný další odebrání psů nebude možné bez dalšího podnětu či TO. Zcela klíčová nicméně bude úloha SVS (dr. Řezníček), protože na ní leží posouzení stavu psů a chovu a návrh na odebrání či ponechání psů, jakož i posouzení, zda došlo k nápravě či nikoliv. Toť prozatím vše, jdu taky něco dělat...
V první řadě mi dovolte Vás informovat, že výbor Moravskoslezského bulldog-mops klubu schválil poskytnutí příspěvku na konto "Buldoček v nouzi" ve výši 3.000 Kč. Není to milion, ale jsme jen nevelká zájmová organizace.
K případu paní Paňákové:
Všichni jistě máme pochybnosti o zdravotním stavu a životních podmínkách zbylých paskovských buldočků. Co nám chybí, jsou, bohužel, čerstvé důkazy. Jediným, kdo buldočky v poslední době (7.11.2011) viděl, byl dr. Řezníček z KVS. Teď sice budu pravděpodobně prohlášen za upáleníhodného kacíře, ale přece: nezapomeňme, že to byl právě tento pán, kdo před několika měsíci neváhal a nařídil i provedl odebrání "Paskovských holátek". Sám jsem s ním před pár dny přes hodinu hovořil a skutečně nemám důvod se domnívat, že by s novým odebráním váhal, pokud by tam našel další podobně zubožené psy.
Zkusme si, byť jen na okamžik, představit, že zbývající buldočci sice nežijí v dobrých podmínkách, ale skutečně nejsou v bezprostředním ohrožení života či vážném zdravotním stavu, a že odebrání "holátek" navíc vyřešilo problém pí. Paňákové s nemocnou částí "smečky". Problém se z tohoto pohledu mění: začíná jít spíše o to, jak zabránit, aby se podobná situace u pí. Paňákové znovu neopakovala. A možná právě dr. Řezníček by mohl dodat (spekuluji!), že podobných množíren psů, kteří žijí v nedůstojných podmínkách, ale nejsou zubožení až k odebrání, jsou jen v MS kraji desítky, takže by je musel odebrat všechny. Problém se znovu posouvá: jak zabránit, aby se podobná situace neopakovala ani jinde. A vynořuje se další: jak a kdo to bude soustavně kontrolovat, když už k pí. Paňákové se dostane stěží KVS.
A dostáváme se k řešení, které tu jasnozřivě nadnesla obyčejná samolepka: STOP MNOŽÍRNÁM PSŮ! Narozdíl od Komory veterinárních lékařů se nedomnívám, že řešením je kastrace malých štěňat (ve věku 8-10 týdnů!), jak ji provádějí v USA (v Evropě ne), osobně ji považuji za týrání chovem z druhé strany. Za daleko účinnější považuji takovou zákonnou regulaci chovu, díky které by množitelství přestalo být ekonomicky výhodné. Povinné veterinární kontroly chovných zvířat i všech vrhů (s možností nařídit vyřazení zvířete z chovu), stanovení a pravidelné kontroly podmínek chovu, povinná očkování, odčervení, čipování, Europasy - de facto to, co dobrovolně dělají (nu, kdyby nedělali, měli by velké potíže...) chovatelé psů s průkazem původu. Prostě by se to nevyplatilo. Množitelství psů, alespoň při českých cenách psů bez PP, stojí už v samé podstatě na jediném: na naprosté minimalizaci nákladů chovu. Zvyšme nutné výdaje a množitelství zajde na úbytě.
Zpět do Paskova:
Jak už jsem psal dříve, snaha o odebrání zbývajících buldočků má podle mého naději jen tehdy, bude.li zahájeno nové řízení, ať už na základě podnětu KVS, trestního oznámení apod. Podmínkou k zahájení nového řízení jsou ale nové důkazy. Pokud by se je v neděli podařilo získat, bylo by to jistě fantastické. V průběhu řízení si umím představit i výše diskutovanou demonstraci na pomoc buldočkům (rád se zúčastním), mediální kampaň apod. Hrozba nových sankcí a pokut, popř. zákazu činnosti (při opakovaném přestupku) by mohla změnit i názor pí. Paňákové na dobrovolné vydání zbývajících zvířat. Zkusit by se dala i žádost Frbulu jako občanské iniciativy o přiznání statutu účastníka řízení, jak se to občas daří ekologickým aktivistům. Nu, a pak je tu ještě onen běh na dlouhou trať: snaha o změnu legislativy.
Je mi líto, pokud jsem Vas tímto příspěvkem zklamal. Kamenujte mírně...
5. Reakce M. Řezníčka z Krajské veterinární správy v Ostravě
KVS M.Řezníček
Dotaz – buldočci z Paskova
Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj (dále jen „KVS pro MS kraj“)
obdržela dne 4.11.2011 Váš e-mailový dotaz k chovu buldočků u paní Paňákové v Paskově.
Sdělujeme Vám tímto, že v uvedené záležitosti bylo dne 7.11.2011 uskutečněno opětovné
šetření na místě samém, při kterém nebylo zjištěno porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání.
KVS pro MS kraj je ze zákona nadána kompetencí k podání návrhu na zvláštní opatření dle § 28 a) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, umístění týraného zvířete do náhradní péče, a to pouze v případě vyžaduje-li to zdravotní stav zvířete či je zvíře opakovaně týráno. Za splnění těchto podmínek může následovně obec s rozšířenou působností nařídit umístění zvířete do náhradní péče.
MVDr. Severin Kaděrka
ředitel Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj
K R A J S K Á V E T E R I N Á R N Í S P R Á V A
P R O M O R A V S K O S L E Z S K Ý K R A J
Na Obvodu č. 51, Ostrava – Vítkovice, 703 00, e-mail : e podatelna.kvst@svscr.cz,
tel./fax: 596781910 // 596788625, ID datové schránky: dcsainj, IČ: 65392302
6. Komentář
Pokud někoho překvapuje vyjádření Krajské veterinární správy, mě rozhodně ne. Pokud zvíře není mrtvé, není zpravidla KVS uznáno jako zvíře týrané. Důvod se vždy nějaký najde. Až na pár výjimek, které nejsou lhostejné a vyvinou aktivitu, jednají prakticky všichni pracovníci KVS stejně: "nejedná se o týrání". A to i přesto, že i tito psi jsou prokazatelně nemocní, zanedbaní, nemají povinnou péči ze zákona - očkování, odčervení - a část z nich musela být utracena pro špatný zdravotní stav.
Dlužno dodat, že paní Paňákové byla část zvířat ponechána v "péči". Asi pro jejich odebrání nebyl nalezen zákonný důvod - jak se obvykle formuluje ... místo dle mého názoru pravdivějšího "jsme líní a lhostejní"...
7. Vyjádření SVS
STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY
Slezská 7/100, 120 56 Praha 2
Váš dopis č. j.:
Ze dne:
Naše č. j.: SVS / 6088 / 2011
Vyřizuje: JUDr. Peroutka
Telefon: 227010692
V Praze dne: 21.12.2011
Vážení,
Státní veterinární správa ČR (dále jen SVS) a Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj (dále jen KVST) obdržely od Vašich členů před nějakou dobou množství stejných či podobných podnětů vztahujících se k zájmovému chovu těchto zvířat
paní Paňákové.
Vaše rozhořčení nad postupem pracovníků KVST mohlo vzniknout na základě nedorozumění či nesprávného posouzení situace z Vaší strany. V písemnostech se tvrdí, že psi byli odebráni na základě rozhodnutí KVST. Takové tvrzení není v žádném případě pravdivé.
Ustanovení § 24a) odst. 5, zák. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání uvádí: “ Obecní úřad obce s rozšířenou působností si vyžádá v řízení o správním deliktu odborné vyjádření krajské veterinární správy, které je pro toto řízení závazné. Je-li řízení zahájeno z podnětu krajské veterinární správy a součástí podnětu je i odborné vyjádření, další odborné
vyjádření se nevyžaduje. Odborné vyjádření se rovněž nevyžaduje v řízení o správním deliktu spočívajícím v porušení povinnosti učinit opatření proti úniku zvířete“. Dále pak ustanovení § 28a) odst. 1, téhož zákona říká: „Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím a) nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud
je opakovaně týráno“.
Jak tučně vytištěné znění zákona zcela jasně uvádí, správní rozhodnutí musí vydat obec. Je tedy nutné i v tomto případě obrátit se na příslušnou obec, aby pokračovala v dalším řízení o odebrání zvířat a jejich umístění do náhradní péče.
Současně byly SVS předloženy i otázky s požadavkem na jich zodpovězení. V následující části je tedy informace o požadovaných odpovědích.
V předmětném emailu pisatelka žádá o zodpovězení otázek týkající se chovu psů chovatelkou paní Emílií Paňákovou. K uvedeným dotazům sdělujeme následující:
1.) „Jak bylo zdůvodněno zatajení štěňat, když při veterinární kontrole byla zjištěna
minimálně jedna fena po provedeném císařském řezu.“
První kontrola u chovatelky paní Paňákové byla úředním veterinárním lékařem, inspektorem KVST, provedena dne 20. 07. 2011 na základě anonymního telefonického podání ze dne 19. 07. 2011. KVST byla informována, že u chovatele pana Paňáka jsou chováni psi v nevyhovujících hygienických podmínkách. Chovatelka paní Paňáková při veterinární kontrole vždy prezentovala pouze zvířata umístěná v boxech před domem. Štěkání ani jiné zvuky nenasvědčovaly přítomnosti dalších psů v obydlí chovatelky a KVST neměla žádné informace o tom, že by se v obydlí měli nacházet další psi. Při veterinární kontrole dne 20. 07. 2011 nezjistil veterinární inspektor u žádné feny čerstvě provedený císařský řez a z tohoto důvodu nezjišťoval přítomnost štěňat. U jednoho z následně odebraných psů byla po jeho umytí při klinické prohlídce u MVDr. Šlachty zjištěna jizva, která mohla být po císařském zákroku, nejednalo se však o jizvu čerstvou. Chovatelka nikdy nevpustila veterinární inspektory do svého obydlí. Žádné skutečnosti nenasvědčovaly přítomnosti dalších zvířat uvnitř obydlí. Oprávnění veterinárního inspektora neobsahují možnost vstupu do obydlí občana bez jeho souhlasu, kdy ani Policie ČR nemůže bez zákonem stanovených důvodů ochranu obydlí občana narušit.
2.) „Proč nebyla odebrána další zvířata z těchto podmínek?“
Krajská veterinární správa je zmocněna zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ZOZT“) k vydávání návrhů na zvláštní opatření – návrh obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na umístění týraného zvířete do náhradní péče. Při podání tohoto návrhu musí být splněny podmínky uvedené v § 28a ZOZT, kdy krajská veterinární správa může tento návrh vydat, jen vyžaduje-li to zdravotní stav zvířat nebo je zvíře opakovaně týráno. Při veterinární kontrole bylo inspektorem KVST shledáno, že 7, z celkového počtu 17 zjištěných psů, vzhledem k jejich zdravotnímu stavu je nutno umístit do náhradní péče. Na KVST byl zpracován návrh na umístění zvířete do náhradní péče. Ostatní psi nevykazovali zdravotní potíže opravňující KVST k podání návrhu i na jejich umístění do náhradní péče.
Při veterinární kontrole byl rovněž zjištěn chov v nevhodných podmínkách. KVST podala obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podnět k projednání přestupku, jehož důvodem byly mimo jiné nevyhovující podmínky chovu. Aby bylo možno odebrat i ostatní zvířata, muselo by se jednat o opakované týrání – další zjištění nevhodných podmínek chovu či jiné jednání chovatele naplňující skutkové znaky týrání zvířat. KVST není nadána kompetencí předjímat vývoj událostí a postupovat nad rámec zákonných norem. Ve všech případech může postupovat pouze tak, jak stanoví zákon. Tedy na rozdíl od občana, který může činit vše, co zákon nezakazuje, může správní úřad konat pouze to, co mu zákon umožňuje či nařizuje. V tom je podstatný rozdíl.
Na základě podnětu KVST byla ze strany obecního úřadu obce s rozšířenou působností chovatelce uložena sankce za chov zvířat v nevhodných podmínkách.
3.) „Kdo je povinen ohlásit nezákonné podnikání a oznámení finančnímu úřadu?“
Neoprávněné podnikání může být jednak přestupkem, k jehož řešení je kompetentní živnostenský úřad a rovněž se může při naplnění zákonem stanovených podmínek jednat o trestný čin. KVST jako správní orgán při zjištění spáchání přestupku či trestného činu v rámci své působnosti podává podnět příslušnému orgánu. KVST není nadána kompetencí ke zjišťování a prověřování skutečností, které by nasvědčovaly spáchání deliktu na úseku živnostenského podnikání. KVST vykonávala u chovatelky veterinární kontroly zaměřené na chov a podmínky chovu zvířat. Na základě výsledků kontrol zahájila přestupkové řízení za porušení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně dalších předpisů, v platném znění (dále též jen „veterinární zákon“) a podala podnět obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. O chovu zvířat chovatelkou byl informován obecní úřad obce s rozšířenou působností, jehož součástí je rovněž živnostenský úřad kompetentní k prošetřování deliktů a úseku živnostenského podnikání, který se předmětnou záležitostí zabýval.
4.) „Je možné zjistit a podat informaci, který veterinární lékař ošetřuje a dohlíží na chov? Provádí císařské řezy, očkuje štěňata? Nebo snad není povinné očkování proti vzteklině? Jaké sankce hrozí za nenaočkování proti vzteklině?
Veterinární zákroky v zájmových chovech provádí pouze soukromí veterinární lékaři. U osob
ze slabších sociálních vrstev dochází velmi často ke střídání soukromých veterinárních lékařů, a to především z důvodu nehrazení poskytnuté veterinární péče. Případné zákroky jsou prováděny v ošetřovnách a klinikách soukromých veterinárních lékařů, kteří tak neznají podmínky, ve kterých jsou zvířata chována. Vakcinace zvířat proti vzteklině je povinným úkonem a zákon stanoví, že chovatel je povinen zajistit, aby psi byli ve stáří 3 až 6 měsíců platně vakcinováni proti vzteklině. Podle délky trvání účinnosti použité vakcíny musí být znovu vakcinováni. V předmětném případě chovatelka tuto zákonnou povinnost nesplnila a byla ze strany KVST za tento přestupek sankciována. Za tento přestupek je možno dle veterinárního zákona uložit fyzické osobě sankci do výše 10.000,-Kč.
V průběhu měsíce listopadu a prosince 2011 byly ze strany veterinárního inspektora KVST vykonány opakované kontroly v místě chovu psů, kdy chovatelka však nebyla na místě zastižena, na zvonění, klepání ani volání nikdo nereagoval. Dne 14. 12. 2011 KVST písemně vyzvala paní Emílii Paňákovou k předvedení zvířat a umožnění kontroly podmínek chovu psů a jejich zdravotního stavu. Termín provedení kontroly byl vzhledem k lhůtám pro doručování stanoven na pondělí 2. 1. 2012 na adrese bydliště chovatelky. O výsledcích této kontroly, počtu a stavu chovaných zvířat Vás budeme informovat.
S pozdravem
Doc. MVDr. Milan M a l e n a , Ph.D., v. r.
ústřední ředitel
Za správnost vyhotovení: Mgr. Peroutková
